Od prvních zpráv o výsledcích referenda k vystoupení nebo setrvání Británie v Evropské unii je jasné, že hlasování zaskočilo především samotné obyvatele ostrovního království.  „Opravdu odcházíme?“, ptají se Britové. „Netušil jsem, že to takhle může dopadnout“, překvapeně reagují další. Krásná ukázka toho, že s přímou demokracií si není radno zahrávat.

Na první pohled těsný výsledek, kdy pro Brexit hlasovalo 51,9 procent voličů, přitom zase úplně o prsa nebyl. V konkrétních číslech stoupenci Brexitu na svou stranu přilákali o 1,3 milionu voličů více než protistrana. To vůbec není malá skupina, je to jako byste přemluvili navíc celé Estonsko. Řečeno v marketingové řeči – jde o početnou cílovou skupinu, na kterou se rozhodně vyplatí orientovat reklamní, v tomto případě předvolební kampaň. Nebo možná spíše kampaň produktovou. Jsem si totiž jistý, že kdyby se k lákání voličů oba tábory postavily tak jako to běžně dělají mobilní operátoři, mohla být povolební kocovina Britů snesitelnější.

Zrovna u operátorů totiž najdete srovnání nejrůznějších služeb, tarifů a produktů v podobě, o jaké si stoupenci i zastánci Brexitu mohou nechat jen zdát. Marketingová oddělení velkých nadnárodních firem si nejednoznačný výklad ani rozpaky po skončení reklamní kampaně nemůžou dovolit. Inzerované zboží musí být dostupné, jinak je to všechno na nic.

Britové dali více na emoce než na argumenty. Ne že by na emocích reklama nestavěla, ale je rozdíl, jestli se uvážete na dva roky k placení mobilního tarifu „Rodina PLUS“ nebo mávnutím ruky vyšlete jednu z největších ekonomik světa na dost nepředvídatelnou dráhu. I když je fakt, že hlava nakonec může člověka rozbolet v obou případech.