Respekt z druhého břehu MÉDIA / PR

Na tom, že prominentní britský novinář napíše a vydá ve svých 68 letech knihu, není nic divného. Musím ale říct, že knížečku dlouholetého editora Financial Times Johna Lloyda (spoluautorkou je Laura Toogood), jsem četl se značným zadostiučiněním. Britská mediální celebrita v ní totiž v letitém sporu novinářů a PR o to, kdo koho víc potřebuje, přiznává public relations cenné body. 

Paperback „Journalism and PR: News Media and Public Relations in the Digital Age“ je zatím k dostání jen v angličtině. Nedivil bych se, kdyby se ale co nevidět objevila i jeho česká verze. 

Nejdřív k autorovi. Lloyd je tradičním stoupencem britských labouristů, veřejně se angažoval v pokusech o reformu britského volebního systému a proti referendu za odtržení Skotska. Na Oxfordské univerzitě založil Reuterův institut pro studium žurnalistiky a kromě Financial Times najdete jeho podpis také pod články v The Times a New Statesman. Platí za znalce východoevropských a hlavně ruských poměrů – v Moskvě koneckonců působil jeden rok jako zahraniční dopisovatel. 

Během své kariéry se měl Lloyd možnost seznámit se stovkami dalších novinářů i lidí z public relations. V oboru navíc působí od počátku 70. let, takže jeho paměť je v tomto ohledu skutečně historická. 

Množství kontaktů zúročil Lloyd i ve své nové knize. Vyzpovídal hvězdy PR oboru z obou břehů Atlantiku a nabízí tak reprezentativní vzorek názorů na to, kam se v posledních letech vztah novinářů a lidí z PR posunul. Jeho hlavní závěr je pro média šokující. Tvrdí totiž, že tradiční „válka“ mezi oběma tábory skončila, a to drtivým vítězstvím public relations, které těží z nové reality digitálního věku. 

Po desítkách let, kdy se PR neobešlo bez žurnalistiky, protože novináři představovali přístup k médiím, nabídly podle Lloyda internet a nově především sociální média účinný způsob, jak se bez novinářů obejít.

Dostat dobře napsanou tiskovou zprávu k jejím příjemcům už není vázáno na libovůli médií, díky sociálním sítím a internetu putují informace k širokému publiku napřímo. 

Nic ovšem není zadarmo a tedy i toto malé vítězství má svá ale. Asi hlavním z nich je podmínka, aby se výkonní lidé v PR naučili velmi dobře psát, formulovat a celkově koncipovat svá sdělení. Přiznejme si totiž, že úhlavním nepřítelem PR je PR samotné. Novináři vědí, o čem mluvím – trapné maily s nezakrytými adresami desítek příjemců a pozvánky na obskurní akce a únavným follow-up jsou bohužel stále realitou našeho oboru. I tak jsem ale za toto nečekané navýšení prestiže public relations rád. Zvláště proto, že pochází z druhého břehu řeky…

Výtah z knihy „Journalism and PR: News Media and Public Relations in the Digital Age“ najdete zde.


MAREK STRÁNSKÝ vystudoval Fakultu sociálních věd UK, obor politologie, a absolvoval roční studijní stáž na Carleton University v Ottawě. V roce 2003 získal titul Ph.D. na FSV UK. Od roku 1995 působil ve firmě Burson-Marsteller jako Account Manager v oblasti korporátní komunikace a Public Affairs. Od prosince 1998 působí v AMI Communications, kde pracuje pro klienty v oblasti zdravotnictví, IT a telekomunikací a FMCG. Zaměřuje se především na korporátní a krizovou komunikaci a strategické poradenství. Je předsedou představenstva AMI Communications Group SE a největším akcionářem skupiny AMI Communications. V roce 2002 byl zakládajícim partnerem Public Affairs agentury PAN Solutions, která patří mezi lídry na trhu v oblasti PA. Ve volném čase se věnuje historii a studiu totalitních režimů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>