Festung Europa O světě

Z uprchlíků mířících z jihu a jihovýchodu do Evropy je téma již několik měsíců. Potápějící se lodi a tragédie lidí, kteří s vypětím posledních sil spoléhají na záchranu, je zřejmá. Doteď to ale byly „jen“ záběry v televizi, případně novinové články. Zní to krutě, ale jsem přesvědčený, že většina našich lidí vezme novodobé stěhování národů na vědomí teprve ve chvíli, kdy se imigranti začnou mísit mezi turisty na oblíbených řeckých ostrovech. 

Je to paradox. Zatímco my jezdíme na řecké ostrovy utrácet volný čas a tisíce eur za rodinnou dovolenou, z opačné strany se do „řeckého ráje“ snaží dostat tisíce lidí bez peněz a jakékoliv perspektivy. Do toho Řecko napíná zbytek Evropy v otázce svých dluhů a jeho na turistech závislá ekonomika vystrašeně pozoruje tečky převaděčských lodí, jak se neodvratně zvětšují na mořském horizontu.

Nenechte se mýlit – to, co teď pozorujeme ve Středomoří, je důsledkem nedávné historie. Je jasné, že nás a naše civilizační vymoženosti jako například splachování vlasů z hřebenu do záchodu (povídejte o tom vesničanovi ze Středoafrické republiky) odděluje od blízkého okolí jednak moře a pak Turecko. 

Za mořem ještě vcelku nedávno následoval „sanitární kordon“ v podstatě autoritativních režimů, které si z podstaty věci své hranice hlídaly jako oko v hlavě. Jenže padla Libye, fakticky i Sýrie, Egypt a Alžírsko jsou rozvrácené, takže zbývá Tunisko, Maroko a pochopitelně Izrael. Středozemní moře teď představuje poslední vodní příkop na cestě k „festung Europa“.

Asi čekáte, že teď na stůl položím spásné řešení, jak z toho ven – tak jednoduché to ale není. Nejsem příznivcem budování hradeb kolem „ostrůvku civilizace“, ale ani nejsem nadšený z představy, že bude EU direktivně určovat, kolik uprchlíků máme přijmout. Australané poslali proti uprchlické vlně námořnictvo a o tom, co se děje na mexicko-americké hranici se točí televizní seriály (zdravím Chucka Norrise). 

Ani jedno z toho není fér a Evropa se z historické spoluzodpovědnosti za situaci na Blízkém východě a v Africe nevyvlékne. To je fakt.

Jeden příspěvek do diskuse bych ale možná měl. Uprchlíci sice původně s delším pobytem na řeckých ostrovech nepočítali, ale co kdyby se Řecko v rámci umořování svého dluhu uvolilo vyčlenit pár ostrovů pro tento účel? Koneckonců poslanci německého Bundestagu před časem navrhovali, že by si Athény mohly vydělávat prodejem ostrovů. Mají jich přes šest tisíc, přitom obydlené jsou jen nějaké dvě stovky.

Problém uprchlíků by se tím nevyřešil, ale tuto perspektivu nemá ani jedno z momentálně navrhovaných oficiálních řešení. Tak proč ne takhle?


MAREK STRÁNSKÝ vystudoval Fakultu sociálních věd UK, obor politologie, a absolvoval roční studijní stáž na Carleton University v Ottawě. V roce 2003 získal titul Ph.D. na FSV UK. Od roku 1995 působil ve firmě Burson-Marsteller jako Account Manager v oblasti korporátní komunikace a Public Affairs. Od prosince 1998 působí v AMI Communications, kde pracuje pro klienty v oblasti zdravotnictví, IT a telekomunikací a FMCG. Zaměřuje se především na korporátní a krizovou komunikaci a strategické poradenství. Je předsedou představenstva AMI Communications Group SE a největším akcionářem skupiny AMI Communications. V roce 2002 byl zakládajícim partnerem Public Affairs agentury PAN Solutions, která patří mezi lídry na trhu v oblasti PA. Ve volném čase se věnuje historii a studiu totalitních režimů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>